Elektroencefalografie (EEG)

EEG slouží k neinvazivnímu vyšetření elektrických potenciálů mozku snímáním pomocí elektrod umístěných na povrchu hlavy. Vyhodnocení záznamu pomáhá v diagnostice, sledování vývoje a efektu terapie u řady neurologických onemocnění.

Indikace v diferenciální diagnostice těchto diagnóz:

Záchvatové stavy (zejména epilepsie, záchvatovité projevy provázející bolesti hlavy)

Poruchy spánku

Poruchy kognitivních funkcí (demence, neurodegenerativní onemocnění, metabolické postižení mozku)

Projevy ložiskového postižení mozku (po úrazech, nádory, pooperační stavy)

Elektromyografie (EMG)

je elektrofyziologické vyšetření, které hodnotí funkcí nervových kořenů, periferních nervů, nervosvalového přenosu a svalů. Je prováděno lékařem-neurologem.

EMG vyšetření se skládá ze dvou částí:

Kondukční studie – zjišťuje vedení periferního nervu, na kůži jsou nalepeny elektrody a periferní nerv je stimulován malými elektrickými impulzy (do 100 mA), vyšetření je nebolestivé, stimulace ale může být vnímána nepříjemně

Jehlová EMG – tenkou sterilní jehlou zanořenou do kosterního svalu jsou detekovány akční potenciály motorických jednotek. Slouží např. k rozlišení myogenních (svalových) a neurogenních (nervových) potíží…

Je pociťováno mírné píchnutí obdobně jako např. při aplikaci nitrosvalové injekce

EMG slouží k diagnostice následujících onemocnění:

periferní neurogenní poruchy : úžinové syndromy- nejčastější dotaz na karpální tunel, dále polyneuropatie, radikulopatie, postižení nervových plexů
myopatie – myotonie
poruchy nervosvalového přenosu, myastenia gravis, LEMS (Lambert-Eatonův myastenický syndrom)
onemocnění motorického neuronu – zejména amyotrofická laterální skleróza

Před EMG vyšetřením není potřeba žádné zvláštní přípravy. Vyšetření mohou absolvovat pacienti s kardiostimulátorem i pacienti užívající léky na ředění krve